Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Povědomí o biodynamickém způsobu hospodaření a míra jeho uplatnění v ČR
Dyntarová, Kristýna
Tato diplomová práce pojednává o biodynamickém zemědělství v České republice. Teoretická část se věnuje vymezení ekologického a biodynamického zemědělství včetně identifikace jejich vzájemných odlišností, a dále popisuje vývoj biodynamiky ve světovém a tuzemském kontextu včetně rozboru současného stavu. Experimentální část je tvořena několika výstupy. Prvním je charakteristika vybrané biodynamické farmy, jejíž součástí je i zmapování názorů na činnost této farmy mezi místními obyvateli v dané obci. Druhým je rozbor informací od biodynamických zemědělců či jinak zainteresovaných subjektů o jejich zkušenostech a názorech na danou problematiku. Posledním výstupem je zhodnocení informací získaných prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťujícího povědomí o biodynamickém zemědělství mezi vybranými cílovými skupinami.
Biodynamika ve vinařství
Vyoral, Albert
Tato teoretická bakalářská práce se věnuje biodynamice ve vinařství. Literární část začíná úvodem do biodynamiky, rozšířením a nabíráním na její popularitě. Následně jsou popsány organizace, poskytující biodynamickou certifikaci. Pátá kapitola se věnuje obecným principům vinifikace v rámci biodynamiky. Dále je popsán vliv astronomických jevů ve vztahu ke sklizni hroznů, ale i dalším procesům v průběhu vinifikace. Současně je vysvětlen vliv kvality hroznů na výsledné víno. Sedmá část se zabývá obecnými pravidly práce ve sklepě i důležitostí samotného sklepa. Další část se již věnuje samotné výrobě vína. Struktura tohoto tématu se odvíjí od výrobních metod, které pomáhají snížit obsah SO2 a celkově přispívají ke snížení intervencí během výroby, což je důležitou součástí biodynamických zásad. Práce se zabývá i možnými vadami vína, které souvisí s výrobou vína s minimalizací dávek SO2 a obecně malými zásahy během výroby i zrání vína. Součástí jsou i možná doporučení jak by bylo možné jim předejít. Samostatná kapitola je zaměřena na předfermentační úpravy a alkoholovou fermentaci v souladu s biodynamickými principy. Následně jsou probrány možnosti školení vín až po lahvování.
Vybrané vlnové jevy v zemské magnetosféře
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
Ve vnitřní magnetosféře Země hrají významnou roli elektromagnetické vlny, které svými interakcemi s částicemi představují klíčový způsob přenosu energie při absenci srážek. Elektromagnetické vlny pozorované v tomto systému, které se při znázornění ve frekvenčně-časových spektrogramech vyznačují frekvenční mo- dulací intenzity a jsou pozorovány na frekvencích v rozsahu 1-8 kHz, se nazývají magnetosférické čárové záření (magnetospheric line radiation, MLR). Vlny, které naopak vykazují modulaci intenzity v čase, jsou nazývány kvaziperiodické emise (quasiperiodic emissions, QP) a vyskytují se na frekvencích 0,5-4 kHz. Ačkoli byly oba typy událostí opakovaně pozorovány pozemními stanicemi i družicemi s nízkou drahou letu, nebyl u nich zatím plně objasněn způsob jejich vzniku. V letech 2004-2010 byly tyto vlnové události měřeny družicí DEMETER (dráha téměř synchronizovaná se Sluncem, výška přibližně 700 km). Byla provedena systematická studie vlastností pozorovaných událostí, srovnání družicového po- zorování s měřeními pozemními přístroji a byly sledovány souvislosti s parametry slunečního větru.
Magnetosférické čárové záření pozorované družicí DEMETER
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Sochorová, Zuzana (oponent)
Ve frekvenčně-časových spektrogramech elektromagnetických vln pozorovaných ve vnitřní magnetosféře Země v rozsahu 1-8 kHz se někdy vyskytují téměř horizontální skoro rovnoběžné intenzivní čáry. Takové události byly zaznamenány pozemními observatořemi i družicemi a jsou nazývány magnetosférické čárové záření (Magnetospheric Line Radiation, MLR). Provedli jsme systematickou analýzu celkem 1230 událostí typu MLR nalezených v datech družice DEMETER (2004-2010, výška cca 700 km). Zaměřujeme se na možnou souvislost mezi výskytem událostí a parametry slunečního větru. Dlouhý interval analyzovaných dat umožňuje vyhodnotit případný vliv slunečního cyklu a ročního období. Ukazujeme, že existuje statisticky významná souvislost mezi MLR událostmi a parametry slunečního větru a že události jsou častěji pozorovány během zimních měsíců a spíše v době slunečního maxima. Četnost událostí je výrazně nižší na geomagnetických délkách odpovídajících Jihoatlantické anomálii (South Atlantic Anomaly, SAA). Analyzujeme spektra energetických elektronů vysypávajících se v této oblasti v době pozorování MLR událostí, u nichž se předpokládá, že by mohly souviset s mechanismem vzniku těchto vln. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Studium elektromagnetických emisí pozorovaných družicí DEMETER
Píša, David ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Shklyar, David R. (oponent) ; Souček, Jan (oponent)
David PÍŠA Studium elektromagnetických emisí pozorovaných družicí DEMETER Abstract : Výsledky této práce jsou založené na pozorování družice DEMETER. Mise tohoto francouzského satelitu se uskutečnila mezi lety 2004 a 2010 na nízké orbitě ve výšce ∼660 km. V naší práci jsme se zaměřili na měření elektromagnetický vln a variací hustot plazmatu, které byly pozorovány před následnými zemětřeseními. V první části práce prezentujeme výsledky studie variací hustot plazmatu v blízkosti silného zemětřesení v Chile (Mw 8.8), které postihlo dne 27. února 2010. Variace hustot pozorované před hlavním otřesem v blízkosti epicentra ukázaly nárůst hustoty ionosférického plazmatu. V druhém kroku této studie jsme provedli pozorování pro 4 roky dat, kdy jsme sledovali variace hustot při podobných podmínkách měření. Z této analýzy je vidět, že takto velký nárůst hustot ionosférického plazmatu je velmi výjimečný pro danou lokaci a roční období. Druhá část práce se zabývá statistickou studií (∼6,5 let) variací vlnové intenzity v pásmu VLF. Provedli jsme analýzu všech dostupných dat měřených v blízkosti téměř 12000 silných zemětřesení (M≥5). Tato data byla porovnána s distribucí variací intenzit elektromagnetických...
Možný vliv zemětřesení na nízkofrekvenční elektromagnetické vlny: pozorování na družici s nízkou orbitou
Němec, František ; Santolík, Ondřej ; Parrot, M.
Výsledky statistické studie nízkofrekvenčních (f < 10 kHz) elektromagnetických vln pozorovaných na družici s nízkou orbitou v blízkosti zemětřesení. Naše výsledky indikují, že krátce (0-4 hodiny) před hlavním otřesem dochází k poklesu výkonové spektrální hustoty elektrických fluktuací. Tento efekt byl pozorován v blízkosti povrchových (hloubka menší než 40 km) zemětřesení s magnitudou větší nebo rovnou 4.8 během noci. Žádný podobný efekt nebyl pozorován během dne.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.